Blog dosud nebyl aktivován. Jako potvrzení Vám byl odeslán e-mail, obsahující aktivační klíč. Pokud jste vlastníkem tohoto blogu a nedostali jste aktivační e-mail, nebo jste jej omylem smazali, přihlaste se prosím a nechte si jej poslat znovu.

Červen 2009


Kladrubák

28. června 2009 v 16:33 | aj13 |  něco málo o koních

Starokladrubský kůň / Kladrubský bělouš

Nejstarší plemeno vyšlechtěné v Čechách vzniklo v hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Hřebčín založil roku 1579 Rudolf II. Základem chovu se staly domácí klisny, kryté dovezenými hřebci španělského a neapolského původu. Na počátku se chovali koně různých barev, dokonce i izabely, myšáci a hnědáci. Brzy se však ustálily dvě barvy, dnes jedině přípustné, bílá a černá. Nejstarší chovatelské záznamy se ztratily při požáru hřebčína, proto se za oficiálního zakladatele chovu bílých kladrubáků považuje hřebec Generale, narozený r. 1787 v Kopčanech.
Kladrubák patří k nejtěžším teplokrevníkům. Je blízký lipicánům, s nimiž měl společné předky, ale je mohutnější. V kohoutku měří 175-180 cm, hruď má v obvodu asi 250 cm, holeň 22-23 cm. Hmotnost přesahuje 700 kg. Těžká hlava má typický klabonos, oči jsou velké a výrazné. Na mohutném trupu je vysoko nasazen dlouhý, široký, silný a krásně nesený krk. Hřbet je delší a měkčí, silná záď je rovná nebo mírně skloněná. Silné nohy mají krátké, někdy strmější spěnky a dobře tvarovaná kopyta. Kladrubák vyniká vznosným, dost vysokým reprezentačním chodem. Je to odolný, dlouhověký a plodný kůň s učenlivou povahou. Dospívá později, ale je výkonný, vytrvalý a pracuje až do stáří. Cílem chovu bylo získat pro císařský dvůr těžké kočárové koně. Ochotně pracuje i v těžším tahu, hodí se k jízdě, osvědčil se v armádě jako kyrysnický kůň. Dnes je prohlášen za národní kulturní památku.
Něco málo o starokladrubském vraníkovi:
Kladrubský vraník vznikl současně s běloušem, zdědil však víc vlastností po neapolských předcích, takže se jeví méně ušlechtilý. Vraníci měli dvě linie, Sacramoso a Napoleone. Zakladatel Sacramoso se narodil r. 1799, Napoleone r. 1845. Kladrubský vraník málem vyhynul, zbytky přežily 2. světovou válku v Průhonicích u prahy. po válce bylo plemeno zrekonstruováno ve Slatiňanech. Kladrubští vraníci jsou méně robustní a majíještě výraznější klabonos. Jejich dokonale černá srst má vysoký lesk, žádné bílé znaky nejsou přípustné. Chody jsou méně okázalé než u běloušů, nižší. Původně kladrubští vraníci sloužili jako karosiéři pro vysoké duchovenstvo. Jsou však všestranní, vhodní i pod sedlo.
Copyright (c) H.Görnerová
Copyright (c) H.Görnerová
Copyright (c) J.Savický
Někdy se stane že se tmavá srst neopelichá a kúů zůstává tm.hnědý/černý,maximálně zůstanou bílé znaky.Ale strakátí nezůstávají.

Pár kladrubských koní

28. června 2009 v 16:29 | aj13 |  něco málo o koních
¨Tak o tomhle plemenu nic nwm tzn.:Nevim.
Možná jenom to, že má klabonosí profil, sta-
tné a silné tělo a taky že se rodí černí/tm.hně-
dí a jak běží roky tak zesvětlují.
Starokladrubský kůň
No tak sem na inťasi něco našlo.........

Původ a historie:

Nejstarší plemeno vyšlechtěné v Čechách vzniklo v hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Hřebčín založil roku 1579 Rudolf II. Základem chovu se staly domácí klisny, kryté dovezenými hřebci španělského a neapolského původu. Na počátku se chovali koně různých barev, dokonce i isabely, myšáci a hnědáci. Brzy se však ustálily dvě barvy, dnes jedině přípustné, bílá a černá. Nejstarší chovatelské záznamy se ztratily při požáru hřebčína, proto se za oficiálního zakladetele chovu bílých kladrubáků považuje hřebec Generale, narozený r. 1787 v Kopčanech.
Rudolfovi kočároví koně byli součástí dvorní ceremonie Habsburků, které dodávali díky svému ušlechtilému vzhledu na jedinečnosti. Brzy se starokladrubský bělouš stal symbolem aristokracie, zatímco vraníci byli využíváni zásadně králem. Po pádu habsburské monarchie v roce 1918 ztratil chov svůj hlavní význam a o tyto úžasné koně dlouho nikdo nejevil zájem. Byli používáni pouze zemědělci, kteří si cenili především jejich vyrovnané povahy. Jako zázrakem starokladrubští koně přežili i komunistickou éru. V 80. letech se začali rozšiřovat do zemského chovu a to převážně nákupem koní z hřebčína Kladruby nad Labem a přidruženého hřebčína Slatiňany. V roce 1992 započaly cílené snahy o znovuoživení chovu za použití tradičních metod i moderního know-how. Dnes se na celém světě nachází 900 až 1000 starokladrubských koní (bílých i černých), z nichž je vedeno v plemenné knize 56 hřebců a 310 klisen. Na základě šetření speciální Genetické komise složené z expertů univerzit z Kentucky (USA) a Humboldt - Berlín (Německo) bylo zjištěno, že chov není geneticky ohrožen a následně byl přijat pod ochranu FAO, odborné organizace k OSN.

Popis a charakteristika:

Kladrubák patří k nějtěžším teplokrevníkům. Je blízký lipicánům, s nimiž měl společné předky, ale je mohutnější. V kohoutku měří 175 - 180 cm, hruď má v obvodu asi 205 cm, holeň 22 - 23 cm. Hmotnost přesahuje 700 kg. Těžká hlava má typický klabonos, oči jsou velké a výrazné. Na mohutném trupu je vysoko nasazen dlouhý, široký, silný a krásně nesený krk. Hřbet je delší a měkčí, silná záď je rovná a mírně skloněná. Silné nohy mají krátké, někdy strmější spěnky a dobře tvarovaná kopyta. Kladrubák vyniká vznosným, dost vysokým reprezentačním chodem. Je odolný, dlouhověký, plodný, s učenlivou povahou. Dospívá později, ale je výkonný, vytrvalý a pracuje do stáří.

Využití:

Cílem chovu bylo získat pro císařský dvůr těžké kočárové koně. Ochotně pracuje v těžším tahu, hodí se k jízdě, osvědčil se v armádě jako kyrysnický kůň. V roce 1993 projevila o 6 běloušů zájem dánská královna Margareta II. a starokladrubský kůň je tak po 75 letech znovu používán jako kočárový kůň v královském spřežení. Roku 1995 byl hřebčín i s plemenem prohlášen za národní kulturní památku...

Kadrubský vraník:

Vraník vznikl současně s běloušem, zdědil však víc vlastností po neapolských předcích, takže se jeví méně ušlechtilý. Vraníci měli dvě linie, Sacramoso a Napoleone. Zakladatel Sacramoso se narodil v roce 1799, Napoleone v roce 1845. Kladrubský vraník málem vyhynul, zbytky přežily 2. světovou válku v Průhonicích u Prahy. Po válce bylo plemeno zrekonstruováno ve Slatiňanech. Kladrubští vraníci jsou méně robustní a mají ještě výraznější klabonos. Jejich dokonale černá srst má vysoký lesk, žádné bílé odznaky nejsou přípustné. Chody jsou méně okázalé než u běloušů, nižší. Původně kladrubští vraníci sloužili jako karosiéři pro vysoké duchovenstvo. Jsou všestranní, vhodní i pod sedlo...



A eště bych vo tomdle plemeni mohla říct že je poměrmě vysoký...

Hřebčín Slatiňany

28. června 2009 v 16:20 | aj13 |  něco málo o koních
Hřebčín Slatiňany je od r.1992 součástí Národního hřebčína Kladruby n.L., s.p. Nachází se ve východních Čechách u města Chrudim, nedaleko Pardubic.



Hřebčín Slatiňany


Z historie

Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. V zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami. Stáje v Heřmanově Městci naproti zámku patřily zase rodu Kinských. Po ukončení II. světové války a po převzetí objektů (srpen 1945) byli starokladrubští vraníci, jejichž regenerace probíhala od r.1939 v Průhonicích u Prahy, přestěhováni po kopytě do stájí ve Slatiňanech. Vznikl "Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech" a bylo pokračováno v regeneraci tohoto plemene, která byla ukončena v r.1973. V r.1948 byl hřebčín přejmenován na Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech, která prováděla výzkumnou činnost až do r. 1992.
V hřebčíně Slatiňany se přes 60 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní rasy koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Historie chovu sahá až do roku 1579, avšak chov vraníků byl přerušen a v 1931 téměř zcela zlikvidován. Díky prof. F. Bílkovi z VŠZ v Praze, který v rámci ojedinělého projektu regenerace shromáždil poslední zbytky vraníků, můžeme nyní obdivovat i tyto "černé perly" českého chovu. Projekt byl zahájen v roce 1939 ve Slatiňanech, dále v něm pokračoval Dr. Lev Richter. Doc. Jaroslav Dušek se svými spolupracovníky dokončil regeneraci v 70. letech. Na regeneraci se podíleli kromě kladrubských běloušů rovněž lipický vraný hřebec Siglavi Pakra a frízský hřebec Romke, kteří zde založili dvě nové linie ke dvěma původním liniím Sacramoso a Solo (vznikla ve 30. letech odštěpením z linie Sacramoso).


Současnost chovu

V současnosti chová hřebčín Slatiňany kolem 250 ks starokladrubských koní, převážně vraníků. Základní stádo čítá 72 chovných klisen a 14 plemenných hřebců, 80 hříbat do věku 3,5 let je odchováváno na hříbárně ve Slavicích.


Objekty hřebčína

Hřebčín Slatiňany má správní středisko, středisko Ústřední evidence chovu koní, 4 střediska chovu koní, středisko rostlinné výroby a středisko údržby.
Správní středisko (vedoucí Tomáš Kunc) se nachází v hlavní budově hřebčína a patří do něj sekretářka vedoucí o.z., ekonomický úsek, zootechnický úsek, úsek správy budov a bezpečnosti práce.
Středisko Ústřední evidence chovu koní (vedoucí V. Nágrová) patří pod Českomoravskou společnost chovatelů a.s. a je pověřeno MZe ČR vedením ústřední evidence všech koní chovaných v ČR (mimo A 1/1 a klusáka).
Středisko chovu (vedoucí P.Víšek) se nachází přímo v hřebčíně a je tvořeno stájí plemenných hřebců a třemi stájemi plemenných klisen.
Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volné stáji.
Výcvikové středisko Slatiňany (vedoucí ing. K.Dvořák) se nachází v bývalé cihelně cca 300 m od hřebčína.
V tomto středisku se provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti (ll. měsíční) a výcvik klisen, určených k prodeji pod sedlem a v zápřeži. V případě zájmu provádíme i výcvik koní pro privátní majitele.
Výcvikové středisko Heřmanův Městec (vedoucí J.Tvarůžek) se nachází v zámeckých stájích v Heřmanově Městci cca 10 km od hřebčína; součástí historického areálu stájí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných uzdění, sedel a postrojů.
V tomto středisku se provádí převážně výcvik hřebců určených k prodeji pod sedlem i v zápřeži a výcvik koní do sportovních zápřeží.
Hříbárna Slavice (vedoucí M.Čavrnoch) se nachází v překrásném prostředí obory Slavice cca 8 km od hřebčína. Jsou zde odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 let.
Středisko rostlinné výroby (vedoucí L.Beer) se nachází 2 km od hřebčína ve Škrovádě. Zajišťuje krmivovou základnu pro koně a provádí údržbu pastvin.
Středisko údržby (vedoucí ing. E. Maršálková) se nachází přímo ve dvoře hřebčína a zajišťuje běžnou údržbu budov a stájí, opravy strojů a údržbu zeleně v okolí hřebčína.


Využití starokladrubských vraníků

Vhodnost kladrubáků pro vozatajské soutěže prezentují na kolbištích naši vozatajové s vranými spřeženími. Se slatiňanskými vraníky se také můžete setkat při soutěžích v klasické drezúře, v parkurových soutěžích a v soutěžích barokního ježdění. Můžete je potkat i jako koně jízdních policistů v Ostravě a Pardubicích.


Nubližujte vlkům

25. června 2009 v 20:50 | aj13 |  videika

Vlci

25. června 2009 v 20:49 | aj13 |  videika




Troy a Destiny

25. června 2009 v 20:31 | aj13 |  horse videa
Troy je ten béžový kůň a Destiny je ta bílá.

Proč???...

25. června 2009 v 20:29 | aj13 |  horse videa

Proč jim to dělaj?!!?To nechápu!!!...co jim ti koně udělali že museli skončit tak špatně?..................

3d Konik

25. června 2009 v 20:26 | aj13 |  horse videa
Asi takhle vznikaj pc hry.


Miminko kentaura

25. června 2009 v 20:19 | aj13 |  horse videa


Funny dinouši

25. června 2009 v 20:10 | aj13 |  Funny videa

Horsáci

25. června 2009 v 20:06 | aj13 |  horse videa

Kreslený koně

25. června 2009 v 20:02 | aj13 |  horse videa

Horse drawings

25. června 2009 v 20:01 | aj13 |  horse videa

Cartoon Grim Reaper

25. června 2009 v 19:56 | aj13 |  horse videa